Tělocvičná jednota

SOKOL Dobříš

Hlavní nabídka
Hledat
Přihlásit
Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo

Registrace!
Vznik naší TJ

     Psal se 15. srpen 1864 a to byl den, kdy první český spolek v Dobříši "Občanská beseda" absolvoval první větší společenskou a vlasteneckou slávu.

     O jakou slávu to vlastně šlo? Jednalo se o slavnostní uvítání výpravy Sokola Pražského, který se vracel pěšky z Příbrami přes Dobříš na dráhu v Řevnicích. Včele 262 členné výpravy byli samotní zakladatelé Sokola Pražského a to Jindřich Fügner a Dr. Miroslav Tyrš. Po uvítání vzácní hosté navštívili spolkový dům Občanské besedy, kde při pohoštění pobesedovali s místními vlastenci a poté se pozdravili se zástupy obyvatel z Dobříše a širokého okolí. A tak bylo zaseto semínko myšlenky založení sokolské jednoty na Dobříši.

Dobríšská sokolovna v roce  1921
Sokolovna a restaurant "U bílého lva" na pohlednici z r. 1921

     Bohužel snahy byly oddáleny válkou prusko - rakouskou a až o čtyři roky později se ve výboru Občanské besedy začalo vážně hovořit o zřízení tělocvičné jednoty. Založení bylo uspíšeno další návštěvou v našem městě a to Sokolů z Příbrami, kteří se zúčastnili svěcení praporu pěveckého spolku "Zvonař" 10.5.1868 a v neposlední řadě také návštěvou dobříšských občanů v Praze na velké slavnosti položení základního kamene Národního divadla. Ti byli pak natolik uchváceni impozantní účastí sokolstva na tak význačné celonárodní slavnosti, že se hned po návratu z Prahy tři z nich, nejvíce zapálení pro sokolskou věc - Antonín Kadlec, hostinský a kožešník, Antonín Král, učitel a Antonín Hofmeister, jirchář - shromáždili spolu s několika mladými nadšenci a sestavili stanovy, které byly schváleny místodržitelem dne 5.9.1868. Již v říjnu téhož roku se konala první valná hromada za účasti 21 členů, která také zvolila první správní výbor.

     Prvním starostou se stal kupec Václav Krása, místostarostou Antonín Kadlec, hostinský a kožešník, náčelníkem Antonín Hofmeister, jirchář, pokladníkem Josef Pátek, provazník, jednatelem Antonín Král, učitel a členy výboru Bedřich Čaboun, kupec a Josef Vávra, hodinář.

     A tak 1. listopadu 1868 začala nová tělocvičná jednota v Dobříši svou činnost pod heslem "Tužme se" se 6 zakládajícími a 31 činnými členy v místnostech Občanské besedy. Původní název naší jednoty zněl "Tělocvično - hasičská jednota na Dobříši" a to proto, že v době vzniku naší jednoty byla politická situace opět směrem k českému národu neutěšená a ve spojení s hasiči bylo povolení jednoty schůdnější.

Sokolský prapor z počátku 20.století
Sokolský prapor z počátku 20.století

     Hned v následujícím roce bylo zakoupeno nářadí a byla ustavena vlastní sokolská kapela pod vedením bratra Jana Kindla, dobříšského krejčího. Aby jednota byla ekonomicky zajištěna, byly pořádány věnečky, plesy a šibřinky. Dobříšští sokolové se zúčastňují akcí celonárodního významu, jako bylo odhalení pomníku K.H. Borovského, pohřbu Františka Palackého apod. Svou činností i významem patřil zdejší Sokol k vedoucím složkám ve městě.

     Ale i přes několikaletou poctivou práci začal život jednoty pomalu zanikat. Příčinu je možno hledat v odchodu několika sokolských činovníků z města a několika úmrtích, které způsobily úbytek sil pro vedení jednoty. Dokonce se přestalo i cvičit.

     Nová valná hromada byla svolána až 20. května 1878, na níž byl volbou ustaven nový správní výbor, jehož starostou byl zvolen br. Antonín Seifert. S velkým elánem je zahájen nový nábor členů. A tak začala opět činnost zdejšího Sokola v plném rozsahu a to v cvičení, - bylo zakoupeno nové nářadí, když původní v době nečinnosti při nedokonalém uskladnění se stalo nepotřebným - v kulturní činnosti i v činnosti společenské. V roce 1882 se 15 členů naší jednoty zúčastnilo v Praze oslav dvaceti let Sokola Pražského. Oslavy se konaly 18.6.1882 na Střeleckém ostrově v Praze a byl to vlastně I. všesokolský slet.

     Další významnou událostí naší jednoty bylo osamostatnění hasičské jednoty 2. července 1885. Byly proto přepracovány stanovy a spolek nese od té doby název: "Tělocvičná jednota Sokol v Dobříši".

     V květnu 1887 byl založen fond pro stavbu tělocvičny a byl také pořízen sokolský prapor, se kterým se naše jednota zúčastnila oslav 25 let Sokola v Příbrami.

Sokolský prapor z počátku 20.století
Sokolský prapor z počátku 20.století

     Novým starostou se v roce 1888 stal br. Antonín Suchomel a přesto, že naše jednota existovala v tomto roce již celá dvě desetiletí, žádné oslavy se nekonaly a místo nich se usilovně pracovalo na utužení členské základny a na zkvalitnění cvičení.

     V této době, začátkem třetího desetiletí existence Sokola, se začalo uvažovat intenzivněji o výstavbě vlastní sokolovny. V roce 1889 byla proto zakoupena stavební parcela v dnešní Lidické ulici a nově utvořený stavební výbor jednoty chystal projekty pro výstavbu. Avšak nepříznivé místní poměry a v pozdější době i velice zlá finanční situace jednoty tyto plány na dlouhou dobu zhatily. Na špatnou ekonomickou situaci jednoty v té době mělo vliv časté stěhování inventáře a hledání místa ke cvičení. Z hostince "U Hájků" se jednota přestěhovala do Hotelu Heinz v čp. 78 (bývalý hostinec "Na knížecí"), kde se cvičilo na zahradní verandě a pro zimní cvičení se pronajala místnost v domě čp. 60 u p. Porgesa. V té době měla jednota 55 členů a ti se pilně připravovali na II. všesokolský slet v Praze ve Stromovce v roce 1891, na němž pak cvičilo 15 dobříšských Sokolů. Po sletu opět dochází ke stěhování a to do hostince " U bílého lva", to jest do dnešní restaurace Sokolovna. Finanční situace se začala rapidně zhoršovat, členská základna tenčit až na 23 členů. Až v roce 1896, kdy byla prodána stavební parcela v dnešní Lidické ulici, se finanční situace v jednotě zlepšila a díky několika novým nadšencům se po valné hromadě v roce 1897 dobříšský Sokol opět probudil k životu. Do čela jednoty byl zvolen pokrokový páter br. František Klíma. I přes další několikeré stěhování Sokol vzkvétal a tak dovršil svého 30. výročí. V rámci oslav svého jubilea se zdejší Sokol zúčastnil oslav 100. výročí narození Fr. Palackého a 31. července 1898 bylo oslaveno vlastní výročí. V roce 1899 požádal Sokol Dobříš místní školní radu, aby jeho členové směli cvičit ve školní tělocvičně s tím, že veškeré nářadí bude k dispozici i školnímu žactvu.

      Žádosti bylo vyhověno a tak nastalo pro dobříšský Sokol období relativního klidu. V dalších letech byli Sokolové účastni na všech veřejných akcích v regionu a byl také obnoven "Fond pro stavbu tělocvičny", který dosáhl v roce 1907 výše 1.000,- K. V roce 1908 byl pod vedením br. starosty Jana Kamenického utvořen ženský odbor, který čítal 47 členek. V tomto roce byl utvořen i zábavní odbor a začala činnost ochotnického divadla pod vedením bratří L. Salače, Fr. Dohnala a J. Kamenického.

      Asi to tak má být, že po vzestupu následuje pád, neboť život je jako na pohled krásná křivka sinusoida. I Sokol na Dobříši čekal jeho pád. Přiblížila se 1. světová válka, řady členů řídnou, odcházejí na frontu a mnozí se již nevracejí. Zbylých 19 členů se snaží udržet chod jednoty až do května 1916, kdy její činnost ustává úplně.

      K obnovení sokolské činnosti došlo 5. března 1918, kdy byl na valné hromadě zvolen starostou br. Leonard Salač. Nosnou myšlenkou nového výboru bylo postavení vlastní sokolovny.

Dobříšská sokolovna v roce 1930
Dobríšská sokolovna v r. 1930

      Události nabývají na rychlosti. Dne 5. ledna 1919 jednají zástupci jednoty s majitelem velkostatku o prodeji objektů na náměstí a 14. ledna 1919 je podepsána kupní smlouva, podle které jednota koupila od velkostatku hostinec "U bílého lva" a budovu staré synagogy s příslušenstvím za 65.000,- Kč. V únoru byly předloženy prvé plány nové sokolovny a úpravy hostince. Z několika předložených návrhů byl vybrán návrh bratří Burianů. Dne 3. června bylo započato s demolicí. Slavnost položení základního kamene nové sokolovny se pak konala 6. července 1919 za účasti neuvěřitelných 6000 občanů. Vlastní stavba byla zahájena 21. července uložením plechové skříňky obsahující zakládající spis, mince, známky a tisk. Stavební práce pokračovaly ve vysokém tempu , takže již 25. prosince 1919 se konala tělocvičná akademie a 26. prosince 1919 bylo sehráno na novém jevišti divadelní představení F.A. Šubrta "Jan Výrava". Svoji činnost také zahajuje nový odbor biografický a vzniká tak Bio Sokol. Na VII. všesokolském sletu konaném o rok později, tj. v roce 1920 cvičilo již 152 cvičenců dobříšské jednoty. Téhož roku dne 11. září poctil dobříšskou jednotu svoji návštěvou sám pan prezident Tomáš G. Masaryk, který při své návštěvě zhlédl v podání dobříšských Sokolů hru Aloise Jiráska "Lucerna". Koncem tohoto roku má již jednota 304 členů.

Účastníci IX.všesokolského sletu v Praze 1932
Účastníci IX.všesokolského sletu v Praze 1932

      Sokolský život vzkvétá. Za novou sokolovnou je zřízeno letní cvičiště, neboť do sokola přicházejí i sporty. Začínalo se volejbalem, házenou, stolním tenisem a košíkovou. Na letním cvičišti za přispění MUDr. Bl. Prusíka byly zřízeny dva tenisové kurty a založen tenisový kroužek. Při 60. výročí jednoty pracoval oddíl dramatický, biografický, loutkový, hudební, jezdecký a cvičily všechny složky.

      Rozvoj naší jednoty pokračoval i nadále, takže k 70. výročí se v našem městě uskutečnil 3. slet župy Pražské - Scheinerovy. Veřejné cvičení se vydařilo a pořadatelům se dostalo veřejného uznání.

      Tento rozmach našeho Sokola po 1. světové válce byl však příchodem 2. světové války, přesně 13. dubna 1941 zcela umlčen, naše země byla okupována. Sokolovna byla zabrána německými vojáky, symboly Sokola musely být odstraněny. Nastala smutná kapitola nejen pro Sokol, ale i pro celý národ.

Dobříšská sokolovna v roce 1950
Dobríšská sokolovna v r. 1950

      Po skončení 2. světové války se dobříšský Sokol opět vzkřísil k nebývalému rozmachu. Obnovily se všechny odbory a oddíly, začalo se opět pracovat naplno. Připravoval se horlivě XI. všesokolský slet v Praze. Mezitím již nový režim, který přišel po roce 1948, připravoval likvidaci Sokola. Ihned po návratu našich členů ze sletu zaslal akční výbor Národní fronty přípis výboru jednoty, v němž jmenovitě určil, kteří bratři a sestry musí být vyloučeni z řad Sokolů. Bylo jich celkem 35, z nich pak 5 bylo žalářováno. Všichni vyloučení členové byli na valné hromadě obnoveného Sokola rehabilitováni. Všem bylo vráceno členství v Sokole.

      Ale to jsem trochu předběhl události po sametové revoluci v roce 1989.

Sokol Dobříš po revoluci v roce 1989

     Dlouhá byla doba, kdy Sokol nesměl existovat ve své podobě. Ten může existovat pouze ve svobodném a plně demokratickém světě. Svoboda a demokracie ale v našem státě přes 40 let neexistovala. Sportovalo a cvičilo se sice stále, to už patří neodmyslitelně k modernímu životu, ale bohužel ne v Sokole.

     Proto hned po listopadové revoluci v roce 1989 se v srpnu a září následujícího roku sešlo několik dobříšských sokolských nadšenců s úmyslem znovu obnovit sokolskou jednotu na Dobříši. Těch schůzek bylo několik, než se podařilo zajistit potřebných 21 dospělých členů. To se povedlo až 6. prosince 1990, kdy byla svolána do sokolovny ustavující členská schůze, na níž byl opět zvolen nový výbor jednoty.

Interiér sokolovny po rekonstrukci v roce 1996 - pohled z balkónu
Interiér sokolovny po rekonstrukci v roce 1996 - pohled z balkónu

     Zápis a seznam nově zvolených činovníků byl zaslán na ČOS do Prahy a v ČOS byla naše jednota registrována 18.12.1990 pod registračním číslem 32110905 a byli jsme zařazeni do župy Jeronýmovy se sídlem v Písku.

     Stojí jistě za zmínku jmenovat nově zvolený výbor jednoty po 40 letech, tedy ty sokolské nadšence, kteří stáli u znovuzrození sokolské jednoty na Dobříši.

     Tento výbor byl zvolen v následujícím složení:

Jaroslav Trkovský starosta
Jaroslav Marek jednatel
Eva Trkovská hospodářka
Magda Řeháková náčelnice
Jiří Korotvička náčelník

     Jelikož však naše jednota od svého vzniku patřila k župě Pražské - Scheinerově, požadovala členská základna na členských schůzích přechod naší jednoty opět do župy Pražské - Scheinerovy s odůvodněním snadnějšího spojení, neboť z Dobříše do Písku je to asi 70 km a v neposlední řadě také z důvodů historických.

Účastníci XII. všesokolského sletu - Praha 1994
Účastníci XII. všesokolského sletu - Praha 1994

     Župa Pražská - Scheinerova nás přijala s účinností od 1.1.1993 a ČOS nám přidělila nové registrační číslo 32110528.

     A tak v Dobříši opět existuje sokolská jednota, která měla k 31.12.1997 již celkem 374 členů a plně se zapojila do života našeho města svou činností tělocvičnou, ale i činností kulturní a společenskou. Onu vysokou úroveň, jakou měla naše jednota mezi dvěma světovými válkami zatím nedosahuje, ono se během těch uplynulých 40 let mnohé změnilo a i naše jednota se musí těmto změnám přizpůsobit. Pokud se jí to podaří, tak věřím, že budeme moci očekávat rozmach a nárůst prestiže sokolské jednoty v našem městě.

     A co popřát dobříšské sokolské jednotě do budoucna? Obětavé mladé nadšence, kteří by v započaté práci sokolské pokračovali a dovedli jednotu k dalšímu růstu a odpovídajícímu významu v regionu.

     čerpáno z materiálu vydanému k 130-tému výročí založení Sokola v Dobříši, jehož autorem je Jaroslav Trkovský, starosta jednoty v roce 1998.

Tisknout tuto stránku  
 
Copyright © 2006 ÷ 2016, Kopelent Josef
Tímto webem cvičí XOOPS 2.0 © 2001-2012
The XOOPS Project